↑ Return to Galerie

Album

Bitva Zbořený Kostelec, červen 2012

Bitva s rekordní Krkavčí účastí. Podmínky byly velmi pestré - spalující vedro i prudký déšť. Ozkoušeli jsme nové zázemí, koupali se v řece a samozřejmě bojovali v bitvě.

Zřícenina nad brodem.

Rigur v oblečení přiměřeném teplotě.

Na akci se poprvé objevil stůl s lavicemi a přístřeškem.

Karel s vlajkou.

Lenka s Magim se chystají grilovat.

Přelévání sangrie do dobovější nádoby.

Lenka se umí radovat i z mála - v tomto případe z mrkve. A to i přesto, že k dostání byl i chleba.

Helča si pochutnává na chlebu. V pozadí Magi mezi našimi stany.

Vláďa v letním oděvu.

Pucování zbroje před bitvou. Na fotce: Gandalv.

Chystání se na bitvu - příprava věcí na schvalování a odpočinek. Na fotce: Ragnar.

Zbyněk pucuje přilbu.

Kiki došívá erb na Vláďovo varkoči.

Krkavčí velení. Vedro mu nesvědčí.

Příprava a pucování zbrojí.

Odrezit, naolejovat, nabrousit. Eee, nabrousit vlastně ne.

Nástup před bitvou. Devět bojovníků a dvě děvčata v doprovodu.

Detail na Lenku.

Před bojem se pořádně napít. V tom vedru, jaké bylo, to bylo nejdůležitější podmínkou pro přežití v bitvě.

Čekání na začátek bitvy. V plném slunci.

Bitva začala scénou z desátého století.

Dvě skupiny vikingů se tu pobily do posledního muže.

Zbytek jednotek zatím čekal a vyhříval se.

A končně nastupují venkovští husité, pod jejich vlajkou (nese Ondřej) jsme se letos bili.

Vlajka s kalichem.

Karel (vlevo) a Zbyněk táhnou jednu z dívek, které zabil upír.

Zbyněk ukládá jednu z dívek, v pozadí Ragnar vleče druhou.

Setkání s moudrým poustevníkem.

Čekání na nepřítele.

Nastoupili na nás křižáci.

Vojsko je tak bojechtivé, jak jen to ve spalujícím vedru jde.

Než nepřítel dorazí, času dost.

Boj začíná.

Po napadení zezadu druhou skupinou husitů se křižáci stáhli k magickému obelisku.

Pozorování nepřátel a odpočinek.

Co se to děje v nepřátelské armádě?

Černá magie?

Ano, černá magie.

Když křižáci prohrávají v boji proti husitům, obětují pannu upírovi, aby jim ten povolal na pomoc armádu nemrtvých vikingů.

Venkovští hustité se snaží probít na křídle, aby se spojili s městskou částí armády.

Vůdce křižáků s upírem sledují postup svého vojska.

Ondřej s vlajkou.

Víc lidí ale k zemi srazilo vedro, než nepřátelé.

Do útoku!

Upír v plné kráse.

Ragnar. Stále se drží na nohou.

Ale i on si rád odpočal, když to šlo.

Ostatně jako zbytek přeživší jednotky. Zleva: Ondra, Gandalv, Zbyněk

Klečela celá jednotka - kvůli vedrům i modlitbám.

Největším hrdinstvím bitvy se tak stalo udržet se vůbec na nohou.

Upír opouští bojiště poseté mrtvými. Nakonec bylo jeho prokletí zlomeno.

Slunce rozpalovala kovové současti zbrojí a peklo v prošívanicích.

Zbyněk vstává po bitvě.

Kvůli vedru nakonec nebyla ani děkovačka. Rychle se napít...

...a shodit ze sebe zbroj.

Každá troška stínu přišla vhod.

Pečení Krkavci ve vlastní šťávě. Vepředu Karel, vzadu Gandalv.

Hromada železa - po bitvě se znovu olejovalo.

Permanent link to this article: https://krkavci.cz/wordpress/?page_id=67