Rok 2024 přinesl řadu akcí spojených s šestistým výročím úmrtí Jana Žižky. Jednou z nich byly městské slavnosti v Přibyslavi, v jejímž okolí slavný vojevůdce dle pramenů skonal. Ani zde tedy nemohli Krkavci chybět.
Ze své jihočeské domoviny dorazila dokonce i krkavčí jízda, která se jednak zdatně zúčastnila bitvy a také (už bez helem) svým půvabem obohatila průvod městem. Pěchota tentokrát bojovala na straně obránců pevnosti proti Janu Žižkovi.
Trochu pozlobilo počasí. Ne že by to rozhodilo naše osazenstvo v táboře, na to je našinec zvyklý. Co ale trochu překvapilo, bylo nalézt večer před odjezdem auta na louce vyhrazené pro parkování v několika decimetrech vody. Naštěstí byly k dispozici traktory a tak se nakonec odjet podařilo. Co překvapilo ještě víc, byla (jistě v důsledku nedorozumění a nikoliv škudlení financí ze strany organizátorů, jak se někteří jiní účastníci bezpochyby nesprávně domnívali) absence palivového dřeva pro potřeby účastníků v táboře. Naštěstí si Krkavci dokážou poradit se vším a tak pro hlavní den akce v sobotu dorazila zásilka dřeva až z daleké střední Moravy.
Vyzvednout je potřeba jednoznačně kuchyni v režii Leni a spol. Vepřové od kosti v kotli s pohankou bylo skvělé a smažený meloun svou lahodnou chutí mnohé sladce potěšil.
Příjemným překvapením byla návštěva krkavčího tábora sympatickým "civilistou," ze kterého se vyklubal sám pan přibyslavský starosta. Po přátelském povídání o ledasčems jsme se s ním rozloučili příslibem, že až se bude bude konat za sto let v Přibyslavi připomínka 700 let Žižkova úmrtí, budou Krkavci opět u toho!