Oliver

Když stojím uprostřed bitevní vřavy v plné zbroji a mlátím katolíky cepem po hlavě, realita všedního dne pro mě přestává existovat. Všechny deadliny, řádky kódu, pracovní stres, zkoušky a starosti, které člověk nosí v hlavě, najednou zmizí. Moje mysl se smrští do jediného přítomného okamžiku. Zůstane jen hukot bitevní vřavy, řinčení zbraní, povely, moji spolubojovníci a soustředění na to, co se děje právě teď. Je to jeden z mála momentů, kdy dokážu úplně vypnout. Právě tahle intenzita okamžiku mi dává ten nejlepší reset mozku, jaký znám.

Tenhle koníček pro mě ale není jen o adrenalinu. Každá bitva i den strávený v dobovém táboře mě učí pokoře a formuje mě i vnitřně. Pro někoho může být úsměvný paradox, že jako katolík bojuji za husity. Mě ale minulost přitahuje právě proto, že v ní hledám hlubší smysl. Věřím, že historie je zrcadlo, ze kterého se můžeme poučit i dnes. Chci skrze ni připomínat hodnoty, které mají trvalou váhu, pevný řád a přesahují nás.

Nejdůležitější jsou pro mě ale stejně lidé. Celé tohle by nemělo smysl, kdybych to prožíval sám. Baví mě budovat komunitu, vytvářet opravdová přátelství a trávit čas s lidmi, kteří mají podobné zájmy, koníčky i životní hodnoty. Není nic lepšího než po celém dni si sednout k ohni a prostě si povídat. Právě to jsou důvody, proč se na každou další akci znovu těším.